Proč neplýtvat jídlem

Žáci zkoumají problém plýtvání potravinami pomocí praktických ukázek a výzkumu existujících iniciativ. Projekt propojuje každodenní spotřebitelské chování s globálními environmentálními dopady a vede žáky k navrhování a implementaci vlastních řešení.

• Žáci vysvětlí rozsah a důsledky plýtvání potravinami na místní i globální úrovni
• Žáci analyzují souvislost mezi produkcí potravin, spotřebou zdrojů a environmentálními dopady
• Žáci hodnotí existující iniciativy zaměřené na snižování potravinového odpadu
• Žáci navrhují konkrétní a proveditelná řešení pro snížení plýtvání potravinami
• Žáci přehodnotí vlastní spotřebitelské návyky a identifikují možnosti změn

4-6 vyučovacích hodin (možno rozdělit do několika dnů)

• Ukázky stále poživatelných potravin, které se často vyhazují (např. prošlé jogurty, zhnědlé banány, deformovaná zelenina)
• Velké papíry nebo plakáty
• Barevné fixy a popisovače
• Počítače nebo tablety s přístupem k internetu
• Informační materiály o iniciativách proti plýtvání potravinami (vytištěné nebo online odkazy)
• Pracovní listy pro záznam výsledků výzkumu

Fakta o plýtvání potravinami

Přečtěte si informační text Plýtvání potravinami - fakta a čísla a představte si klíčové vztahy.

Problém plýtvání potravinami je znám již delší dobu. Proto dnes existuje řada iniciativ, které se snaží o lepší využití potravin. Pracujte společně v malých skupinách a vyhledejte si na internetu informace o jedné z následujících iniciativ:

• Zachraň jídlo
• Zachraň oběd
• Potravinové banky
• TooGoodToGo
• Food Fighters

Shrňte klíčové informace o iniciativách. Popište několika větami, čím se daná iniciativa zabývá. Odpovězte také na následující otázky:

• Kdo jsou lidé nebo organizace, na které se iniciativa zaměřuje?
• Jak tyto osoby nebo organizace obvykle přispívají k plýtvání potravinami?
• Jak iniciativa snižuje množství potravinového odpadu?
• Mohla by být iniciativa přenesena na další subjekty (osoby/organizace) zabývající se plýtváním potravinami? Jaké další oblasti uplatnění vás napadají? Vysvětlete své hodnocení.

Krok 1: Úvod do problematiky (45 minut)

1. Přineste do třídy různé potraviny, které jsou stále poživatelné, ale často končí v odpadu.
2. Vyzvěte žáky, aby diskutovali, které z těchto potravin by ještě snědli a proč.
3. Nakreslete na tabuli dva symboly - odpadkový koš a kastrol. Nechte žáky umístit názvy potravin do příslušné kategorie podle toho, zda by je vyhodili nebo snědli.
4. Kolem těchto symbolů zapisujte důvody pro jednotlivá rozhodnutí.
5. Prozraďte žákům, že všechny přinesené potraviny jsou stále poživatelné.
6. Představte klíčová fakta o plýtvání potravinami pomocí krátkého informačního textu nebo prezentace.

Krok 2: Výzkum iniciativ (90 minut)

1. Rozdělte žáky do malých skupin (3-4 žáci).
2. Každá skupina si vybere nebo dostane přidělenu jednu z iniciativ proti plýtvání potravinami (např. Zachraň jídlo, Potravinové banky, TooGoodToGo).
3. Skupiny mají za úkol pomocí internetu zjistit:
   • Čím se iniciativa zabývá
   • Na koho se zaměřuje
   • Jakým způsobem snižuje množství potravinového odpadu
   • Možnosti přenosu tohoto přístupu do jiných oblastí
4. Nechte žáky zpracovat zjištěné informace do přehledné formy (plakát, prezentace, infografika).

Krok 3: Lokální průzkum (90 minut)

1. Zadejte žákům úkol zjistit, jak se s nevyužitými potravinami nakládá v jejich okolí.
2. Žáci mohou:
   • Navštívit místní obchody a zeptat se na osud neprodaných potravin
   • Zjistit, zda v jejich lokalitě působí některá ze zkoumaných iniciativ
   • Prozkoumat školní jídelnu a zjistit, co se děje s nespotřebovaným jídlem
3. Žáci dokumentují své zjištění písemně nebo fotograficky.

Krok 4: Prezentace a akční plán (45 minut)

1. Skupiny prezentují výsledky svého výzkumu před třídou (3-5 minut na skupinu).
2. Společně na tabuli vytvořte seznam konkrétních opatření, která mohou různí aktéři (jednotlivci, rodiny, školy, obchody, restaurace) přijmout ke snížení plýtvání potravinami.
3. Diskutujte o těchto nápadech z hlediska:
   • Efektivity
   • Proveditelnosti
   • Možných překážek
   • Způsobů překonání těchto překážek
4. Hlasujte o nejlepších nápadech a zaznamenejte je na společný plakát.

Krok 5: Implementace (volitelné rozšíření)

1. Vyberte s žáky jeden nebo více nápadů, které můžete realizovat ve škole.
2. Vytvořte akční plán s konkrétními kroky, odpovědnostmi a časovým harmonogramem.
3. Implementujte plán a pravidelně vyhodnocujte jeho dopady.

Přírodní vědy

• Zkoumání procesů rozkladu potravin a mikrobiologie
• Studium uhlíkové stopy potravin a vlivu plýtvání na klimatickou změnu
• Výpočet množství vody a energie potřebné k produkci běžných potravin

Matematika

• Sběr a analýza dat o množství vyhozených potravin ve škole nebo domácnosti
• Tvorba grafů znázorňujících distribuci potravinového odpadu podle kategorií
• Výpočet finančních úspor při snížení plýtvání potravinami

Jazyky a komunikace

• Tvorba informačních letáků a vzdělávacích materiálů o prevenci plýtvání
• Psaní přesvědčivých textů motivujících ke změně spotřebitelského chování
• Návrh kampaně s využitím sociálních médií proti plýtvání potravinami

Občanská výchova

• Diskuse o etice plýtvání v kontextu globálního hladu
• Propojení s Cíli udržitelného rozvoje OSN, zejména s cílem 12.3: do roku 2030 snížit množství potravinového odpadu na polovinu
• Studium evropských strategií a iniciativ jako je "Farm to Fork Strategy" a "EU Platform on Food Losses and Food Waste"

Domácí úkoly a rozšíření

• Vedení deníku vyhozených potravin v domácnosti po dobu jednoho týdne
• Vytvoření rodinného "plánu proti plýtvání" a jeho implementace
• Návrh a realizace školní kampaně proti plýtvání jídlem
• Vývoj "druhé šance" receptů pro využití potravin, které by jinak byly vyhozeny